Dračí výprava se odehrála během slunečného chladného dne. Vyrazili jsme z konečné trolejbusu na Božkově a brzy jsme minuli poslední domy na okraji města. Užívali jsme si slunečních paprsků a po rozřazení do skupinek následovala hra "Torpéda", kdy se každá skupina snaží rotrhnout ostatní a sama se nerozpojit.
V blízkém lesíku jsme pak oslavili výročí zprovoznění trolejbusových linek v některém z československých měst - myslím, že to byla Žilina - pomocí neotřelé hry, kdy se každý z nás stal elektronem putujícím od transformátoru do trolejí.
Pokračovali jsme podél kanálu božkovského potoka, přičemž jsme dumali, jestli náhodou neteče do kopce - fyzika je ovšem neúprosná a nejspíš se místní voda chová jako kdekoli jinde na světě.
V Letkově jsme přešli přes dálnici, obešli kamenolom a v lesích nad Starým Plzencem jsme si dopřáli oběd - někteří měli z domova připraveny pravé hody a jiní se odbyli tím, co zrovna nabízela sámoška po cestě na sraz. Po obědě nás čekalo připomenutí dalších, neméně důležitých listopadových událostí - demonstrace proti totalitám.. Pořadatelé výpravy - Pája a Inspektor - pojali téma svérázně a my jsme se tak ocitli v roli pokojných demonstrantů, které se snažilo nejdříve Gestapo a následně složky SNB vyhnat z náměstí, reprezentovaného čtvercem z provázku. I bez obušků to byl lítý, i když krajně nevyrovnaný boj "náměstí" vždy po chvíli zelo prázdnotou - kupodivu ale byla hra velice úspěšná a téměř všichni žadonili po jejím opakování.
Začal nás ovšem tlačit čas a tak jsme se přesunuli poměrně svižným pochodem k rotundě, kde došlo i na výrobu draků. Každá skupinka se k úkolu postavila trochu jinak a některé výtvory vypadaly relativně použitelně, jeden z draků dokonce skutečně létal, čímž pádem byla Dračí výprava vyhlášena jako úspěšná.
Krátká cesta vlakem uběhla jako voda a v Plzni na nás již čekali rodiče, zajisté nadšení z dračích polotovarů, které si někteří hrdě vybojovali.
Kryštof
.jpg)
