VÝPRAVA DO DOMASLAVI
Od pátku 15. do neděle 17.5. se naše oddíly Fénix a Pardi vydaly na víkendovou výpravu do malé vesnice nedaleko Konstantinových Lázní – Domaslavi. Tématem výpravy bylo odhalování pašeráků známých uměleckých děl.
V pátek odpoledne jsme se sešli na nádraží a dojeli jsme vlakem do Břetislavi. Odtud jsme šli hezký výlet, dlouhý asi sedm kilometrů, do Domaslavi. Ubytovali jsme se na místní faře, kde už na nás čekali zbylí vedoucí s večeří. Takže nás bylo skoro třicet. Večer jsme se rozdělili do skupin, ve kterýchjsme následující dny soutěžili. Pak jsme si u kostela zahráli jednu hru, při které jsme měli najít dopis od pašeráků. To se nám po nějaké chvíli podařilo, potom už jsme šli spát.
V sobotu nás probudilo ranní sluníčko a rozcvička s Majkou a Kryštofem. Celý den pak bylo krásné počasí. Dopoledne jsme strávili na zahradě fary, Hráli jsme různé hry, znovu jsme odhalovali pašeráky, nebo jsme se jen tak váleli. Na oběd a na odpoledne k nám přijel Vodník.
Po obědě jsme byli ještě chvíli na faře, pak skupinky čekala dlouhá hra. Chodili jsme po Domaslavi a plnili jsme různé úkoly. Za správně splněné jsme dostali ingredience, ze kterých nám nakonec vyšlo, že pašerák bude čekat u hromady kamení na kopci severozápadně od Domaslavi. Zpět na faru jsme se vrátili akorát na svačinu.
Potom jsme se zúčastnili soutěží v různých disciplínách. Do každé z nich vyslaly skupinky své zástupce. Pak konečně přišel čas odhalit a usvědčit pašeráky. Vydali jsme se tedy na určený kopec za Domaslaví. To správné místo jsme nakonec našli a pašeráky jsme odhalili, ale nebylo to zadarmo. Hráli jsme v lese na kopci hru, při které jsme běhali a zjišťovali, který pašerák pašuje která díla. Když jsme se potom vrátili na faru potěšila nás večeře, ke které jsme všichni s chutí zasedli. Zatopili jsme v kamnech a docela snadno jsme usnuli.
Další den ráno jsme šli opět na rozcvičku a na snídani. Pak bylo vyhodnocení hry a celé výpravy. Dozvěděli jsme se, která ze skupin si ve vyšetřování případu vedla nejlépe, ale ta naše byla bohužel poslední. I tak jsme ale každý dostal něco dobrého. Zbytek rána už jsme se jen balili, uklízeli a připravovali na odjezd.
O jedenácté jsme se vydali na cestu. Šli jsme zase lesem a slunnými stráněmi, až jsme došli na jednu louku u cesty. Tam nám kolem poledne Sova, Puťule a Honza V. dovezli oběd. Byl to rozhodně nejlepší oběd za celou výpravu.
Pak jsme šli ještě pár kilometrů, tentokrát na nádraží za Kokašicemi. Tam už na nás opět čekalo auto i naše batohy. Ještě jsme asi tři čtvrtě hodiny čekali na vlak. Potom už nám nezbývalo nic jiného, než nasednout a odjet domů, do Plzně.
Mně se výprava líbila a věřím že ostatním taky. Trávili jsme spoustu času venku a počasí nám přálo, takže se víkendovka fakt podařila.
autor: Růža