Celá výprava začala srazem v 8:10 na hlavním nádraží. Nastoupili jsme do vlaku a ten v 8:30 vyjel. Cesta byla pohodlná a uplynula jako voda. Když vlak zastavil, vystoupili jsme v Dýšině a vedoucí nám dali čísla (dohromady nás bylo i s vedoucími 35). Poté co jsme se spočítali nám vedoucí dali kartičku s kravičkou a řekli nám příběh, že naše maminka je nemocná a my tu kravičku jdeme prodat za nějaké peníze na léčbu. Po příběhu jsme vyšli a při cestě jsme potkali starého dědečka se kterým jsme při hře kravičku vyměnili za fazoli. Když jsme měli všichni fazoli, vyšli jsme dál. Došli jsme až na rozcestí a tam jsme fazole zasadili. Když nám fazole vyrostly, zjistili jsme, že jsou kouzelné a rostou až nad mraky. Další hra spočívala v tom, že jsme měli vylézt až na vrcholek fazole - neboli proběhnout opičí dráhu. Kdo chtěl, mohl si jí proběhnout dvakrát. Po běhu dráhou jsme šli poměrně delší cestu. Při ní jsme se různě bavili a povídali si. V polovině jsme si dali asi 15 min. času na pití, svačinu a záchod. Když jsme dojedli a dopili, znovu jsme vyšli. Poté, co jsme dorazili na místo, vedoucí nám vysvětlili hru. Ve hře šlo o to, že nám vedoucí dali hnědý, červený, oranžový nebo žlutý papírek. Každá barva představovala léčivé ovoce. Byl to ananas, jablko, pomeranč a citron. Ve hře samotné šlo o to, že bez toho, aniž bychom promluvili, jsme měli utvořit skupinku, ve které je každé ovoce právě jednou. Po hře nám vedoucí rozdali ke svačině horalky. Když jsme se nasvačili, tak jsme ve skupinách z předchozí hry běželi po čtyřech stanovištích. Na konci se čekalo na pomalejší skupiny. Když všichni dorazili, šli jsme menší tůru, při které jsme si udělali zhruba v polovině cca 40 min. přestávku, při které jsme hráli různé hry - např. zrcadlo, chobotničky a zlatou bránu. Po hrách jsme šli na rokycanské nádraží a odtamtud' nás vlak odvezl až do Plzně, kde si nás vyzvedli rodiče.
David Hroch
.jpg)
