Oslava 33 let střediska Zveme všechny současné i bývalé členy na oslavu 33 let našeho skautského střediska ICHTHYS Plzeň. Je to jedinečná příležitost setkat se se svými kamarády a kamarádkami z oddílu, i... více

Nejbližší akce

Odpoledne pro ukrajinské děti


Letní tábor 2009

And what do you do, mister,“ zeptal se mě pán, který seděl na vedlejším sedadle při pohodlném letu nad oceánem. Cílem naší cesty byly prosluněné Havajské ostrovy a všechny cestující spojoval fakt, že na zájezd byli vybráni díky pracovním zásluhám.

 

„Well, that‘s a long story, but these days I‘m teaching an english language,“ odpověděl jsem dotazu spolucestujícího zdvořile a už měl na jazyku oplátku ohledně zaměstnání, když celé letadlo s sebou znatelně trhlo a zaslechl jsem zvuk, který při vzdušném cestování zněl velmi zlověstně – zanaříkání kovové konstrukce.

 

Vzápětí se z reproduktorů ozval kapitánův hlas, který nás nabádal ke klidu s tím, že máme co dočinění s malým technickým problémem, ale v jeho hlase byly patrné známky strachu. V okamžiku, kdy dozněla poslední slabika kapitánova vyděšeného projevu, začalo být všechno špatně. Letadlo zopakovalo ještě několikrát svoje poklesy a pak se zřetelně naklonilo dopředu. Nebylo pochyb, že padáme. Chvíli jsem si naivně myslel, že zkušení piloti v kabině situaci vyřeší, a pravda mi došla až o několik set metrů pádu níže. Pravda tak děsivá, že jsem nebyl schopen dýchat, že mě v prsou tlačilo a jako bych spolkl kostku ledu. Připadal jsem si tolik bezmocný, jak jen člověk může v okamžiku pádu letadla být. Subjektivně to trvalo dlouho, ale ve skutečnosti za neslušně krátký okamžik letadlo narazilo do malého ostrovu uprostřed moře. Z kouře tu a tam vysvítala bílá plachtovina padáků těch šťastlivců, kteří se stačili zachránit.

 

Abych uvedl vše na pravou míru, letošní tábor začínal právě tak katastroficky, jako je popsáno výše. Pracovníci tří zemí (tedy družin) byli za zásluhy odměněni luxusní dovolenou, ale neočekávaně se všechna letadla zřítila na pustý ostrov. Zde museli všechny tři národy spolupracovat, aby vůbec přežily, přesto mezi nimi ale panovala rivalita. Hra byla pojata velmi zajímavě a také netradičně, protože autoři upustili od osvědčeného konceptu etap a strategické mapy, ale vše vymysleli v jednodušším systému. Zkrátka jsme za jednotlivé hry dostávali určitý počet ovoce a popřípadě území ajediným kritériem pro vítězstvím bylo právě množství ananasů, banánů, kiwi a kdo ví čeho ještě dalšího. A tak jsme bojovali o vodu, utíkali před domorodci, mapovali území ostrova podobně. Myšlenka CRH a hlavně její začátek byl úžasný, po pravdě jsme se pak shodli i s tvůrci, že pomalu postupem času klesala úroveň a některé věci byly nedotažené nebo naopak zbytečně nerozvinuté, přesto oceňuji práci, které bylo k tomuto dílu potřeba a těším se na příští CTH-čkový nápad. Kromě této náplně jsme samozřejmě hráli mnoho dalších her a sportů, mezi nimiž nechyběly mezidružinové turnaje a tradiční „Medvědi“. Hned na začátku byly dny chvatné, jelikož jsme se pustili do tamních stromů a řezali dřevo jako mourovatí, což se ale ukázalo jako dobrá strategie, jelikož jsme se už až do konce tábora o otop starat nemuseli. Táborové služby se střídaly tak, jako vždycky podle táborového řádu, ale přesto mi přišlo, že zrovna naše družina měla kuchyni pořád :). Všichni se těšili také na vydání nové modelínové edice a s ní táborový turnaj, bez kterého by si stanování už leckdo neuměl představit (a někdo naopak velice reálně). Bohužel kvůli chybě na straně tiskáren kartiček musela nová edice počkat, nicméně na turnaj to nemělo vliv. Průběhu turnaje se podrobněji bude věnovat jiný zápis, dopředu ale mohu prozradit, že nejlépe se pral a nejostřejší lokty měl Bobík se svým artefaktovým balíčkem, v podstatě stejným, jako minulý, také vítězný rok. Otevřeně děkuju všem spoluhráčům za pěkné duely a připomínám, že za mnou stálo veliké štěstí, jak dokazují prohry ke konci turnaje. Těším se za rok na další vyzyvatele :). Dále bych neměl opomenout na poměrně vzácný úkaz splnění Tří orlích per, které nyní hrdě může nosit David. Gratuluji a s jistotou můžu říct, že za celý oddíl.

 

Závěrem chci zmínit, že táborem se hlavně nesla přátelská atmosféra a smích, ani déšť a bahno nám nedokázalo zničit náladu. Proto s očekáváním hledím kupředu, až se napřesrok zase sejdeme na tábořišti u Mileva s tak dobrou partou, jako je oddíl Pardů.

Vedoucí oddílu

Pavel Balda
tel: 777 362 036
pardi@skaut.cz

Klubovna na Slovanech

Najdete nás v areálu zahrady dominikánského kláštera na Jiráskově náměstí v Plzni.

Tábor u Mileva

Každoročně pořádáme tábor na krásném břehu říčky Úhlavky, nedaleko obce Milevo u Kladrub.